|
|
Tematický atlas Jetřichovických skalních vyhlídek v NP České Švýcarsko
Linková, Klára ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Valchářová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vytvořením tematického atlasu, jehož obsahem jsou mapy zachycující nejznámější skalní vyhlídky v oblasti Jetřichovických skal na území národního parku České Švýcarsko. Důraz je kladen na moderní metody topografického mapování skal a velkoměřítkovou digitální kartografii pro znázornění pískovcových skalních útvarů a objektů, které na nich vytvořil člověk. Součástí práce je představení základních informací o lokalitě z pohledu geologie, geomorfologie a historie, popis jednotlivých metod vhodných pro sběr dat v pískovcovém skalním reliéfu a metod znázorňování skal na mapách velkého měřítka. Dále je provedena rešerše dostupných map a plánů konkrétních skal a popsán použitý způsob reprezentace skal. Na základě terénního šetření jsou díky snímkování z dronu, zaměření pomocí GNSS a finální revize dat za pomoci aplikace Collector for ArcGIS získána data o zájmových lokalitách, která jsou dále zpracována do podoby geodatabáze. Následně je vytvořen vlastní návrh znakového klíče pro jednotlivé objekty. Praktickým výstupem je samotný tematický atlas zahrnující vytvořené mapy spolu s doprovodnými texty a obrázky. Mapy jsou zpracovány v programu ArcGIS Pro a atlas v programu Scribus.
|
|
|
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Součková, Jana (oponent)
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ Abstrakt Cílem této práce bylo klasifikovat krajinný pokryv v Národním parku České Švýcarsko z dat družice LANDSAT (1999, 2002, 2009), FORMOSAT (2006) a QuickBird (2009). Vlastnosti těchto dat jsou v práci popsána. Pro zjištění tříd land cover byla použita metoda neřízené klasifikace v programu Geomatica. Vytvořené třídy byly sloučeny do pěti výsledných tříd. Hodnocena byla také přesnost klasifikace, která ukázala, že výsledky příliš neodpovídají skutečnosti zejména u typů lesa. Výsledky klasifikace byly vyhlazeny nízkofrekvenčním filtrem a převedeny do vektorové podoby v programu ArcGIS. Dále byly pro roky 2006 a 2009 spočteny vegetační indexy NDVI a LAI, které ukázaly, že nejhustější vegetace je v oblasti listnatých lesů. Změny krajinného pokryvu byly hodnoceny dvěma způsoby. Nejprve byly zjištěny podíly jednotlivých tříd land cover ve všech časových horizontech. Druhým způsobem byl překryv vrstev provedený v programu ArcGIS. Překryv byl proveden mezi lety 1999 a 2002 a mezi lety 1999 a 2009. Nejvíce změn bylo zjištěno mezi jehličnatými a smíšenými lesy. Tyto změny jsou však způsobeny spíše nepřesností v klasifikaci. Klíčová slova: land cover, České Švýcarsko, les, Landsat, Formosat, QuickBird
|
|
|
Děčín a jeho zázemí ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá Děčínem a jeho zázemím ve středověku. Důraz je kladen na výzkum středověkých cest na pomezí Čech a Saska, konkrétně na levobřežní komunikace mezi Děčínem a Pirnou. Výsledkem rekonstrukce komunikační sítě je soupis cest a mapa. S cestami nápadně souvisí polohy nálezů získaných od detektorářů, které jsou shrnuty v přiloženém katalogu. Z toho vyplývá, že detektorové nálezy mohly s komunikacemi i přímo souviset. Značnou pozornost věnuji fungování lesních komplexů na příkladu krajinné sondy na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Dále doplňuji a koriguji některé starší představy o podobě a struktuře zaniklé městské lokace na Mariánské louce. Předkládám relativní a absolutní chronologii keramiky vytvořenou na základě záchranného archeologického výzkumu probíhajícího v letech 2007-2008. Ta se vztahuje především k počátkům, vývoji a zániku města na Mariánské louce. Klíčová slova: středověk, osídlení, městské zázemí, Děčín, České Švýcarsko, komunikační systémy, kontaktní studium, neagrární krajina
|
|
|
Dlouhodobá dynamika Ledum palustre - testování modelu rozšíření pomocí paleoekologických dat
Radoměřský, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Na území Národního parku České Švýcarsko se během holocénu udály značné změny vegetačního pokryvu, do jehož podoby se nejvýrazněji zapsalo středně holocenní klimatické optimum, kdy se do střední Evropy rozšířily širokolisté listnaté lesy. Tyto přeměny jsou zapříčiněny klimatickými změnami. Postupně však začalo docházet k dodnes trvajícímu procesu acidifikace půdy, která způsobila další obměny složení vegetace, dokonce i extinkce řady druhů zejména v pískovcových oblastech. Navíc se v posledních staletích stupňuje vliv člověka, který víceméně původní lesy mění z hospodářských a ekonomických důvodů na jednodruhové a stejnověké porosty, což podporuje už tak klesající druhovou rozmanitost a mění relativní zastoupení druhů podrostu. Práce se zaměřuje na jediný druh, podrostový stálezelený keř rojovník bahenní (Ledum palustre), který se vyznačuje vyhraněnými nároky na své stanoviště a indikuje tak určitý typ stanovišť. Roste na horních, severně orientovaných hranách skal s dostatkem světla a vlhkosti. Na těchto místech dochází díky příhodné hydrologii k ukládání organického materiálu. Díky tomu je možné studovat pomocí pylu a makrozbytků paleoekologii druhu. Na základě recentních výskytů a vztahů druhu k jeho současnému prostředí byl sestaven prediktivní model rozšíření. Pro tyto potřeby byl zvolen model...
|
|
|
Environmentální management národních parků ČR: hodnocení místními obyvateli
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
7 ABSTRAKT K udržitelnému rozvoji chráněného území jsou účastníci environmentálního managementu schopni přispět prostřednictvím organizované kooperace vyžadující komplexní přístup. Proto identifikace a klasifikace postojů nebo vztahů začleněných partnerů je velmi žádoucí stejně jako definování příslušných faktorů ovlivňující jejich smýšlení směrem k existenci příslušného chráněného území. Mezi obvykle popisované proměnné vysvětlující představy jedinců o chráněném území náleží věk, dosažené vzdělání, lokální a ekologické vědomosti a zaměstnání. Předkládaná práce se zaměřuje na rezidenty Národních parků Krkonoše, Podyjí a Českého Švýcarska, kde monitoringy jejich mínění probíhaly systematicky počínaje rokem 1999 a to prostřednictvím autorského kolektivu pod vedením školitele. Během čtyř blokových dotazníkových šetření v 19 obcích dotčených managementem příslušného národního parku bylo získáno celkem 469 údajů. Analýza dat chi-kvadrát testem a ordinální logistickou regresí charakterizovala signifikantní vztahy mezi vybranými demografickými, environmentálními, sociálními, ekonomickými a institucionálně-politickými indikátory. Příznivé či nepříznivé stanovisko respondenta k existenci národního parku významně ovlivňuje jejich věk (pχ2 = 0.026), hodnocení režimu ochrany přírody národního parku (pχ2 = 2.391x10-10...
|
|
|
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Součková, Jana (oponent)
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ Abstrakt Cílem této práce bylo klasifikovat krajinný pokryv v Národním parku České Švýcarsko z dat družice LANDSAT (1999, 2002, 2009), FORMOSAT (2006) a QuickBird (2009). Vlastnosti těchto dat jsou v práci popsána. Pro zjištění tříd land cover byla použita metoda neřízené klasifikace v programu Geomatica. Vytvořené třídy byly sloučeny do pěti výsledných tříd. Hodnocena byla také přesnost klasifikace, která ukázala, že výsledky příliš neodpovídají skutečnosti zejména u typů lesa. Výsledky klasifikace byly vyhlazeny nízkofrekvenčním filtrem a převedeny do vektorové podoby v programu ArcGIS. Dále byly pro roky 2006 a 2009 spočteny vegetační indexy NDVI a LAI, které ukázaly, že nejhustější vegetace je v oblasti listnatých lesů. Změny krajinného pokryvu byly hodnoceny dvěma způsoby. Nejprve byly zjištěny podíly jednotlivých tříd land cover ve všech časových horizontech. Druhým způsobem byl překryv vrstev provedený v programu ArcGIS. Překryv byl proveden mezi lety 1999 a 2002 a mezi lety 1999 a 2009. Nejvíce změn bylo zjištěno mezi jehličnatými a smíšenými lesy. Tyto změny jsou však způsobeny spíše nepřesností v klasifikaci. Klíčová slova: land cover, České Švýcarsko, les, Landsat, Formosat, QuickBird
|
|
|
Rozvoj cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko
Brabencová, Kateřina ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Tématem diplomové práce je Rozvoj cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko. Teoretická část této práce se zabývá zpracováním základních informací o cestovním ruchu získaných na základě odborné literatury. Praktická část byla zpracována na základě terénního šetření prostřednictvím dotazníku na základě náhodné metody. Z tohoto dotazníku, prostřednictvím otevřených, polootevřených a uzavřených otázek, byl získán obraz o aktuální poptávce a požadavcích jednotlivých návštěvníků. Výsledky se staly podkladem pro stanovení jednotlivých návrhů možného řešení rozvoje cestovního ruchu. Součástí návrhů byla vypracována i příkladová kalkulace.
|
|
|
Vliv poválečných politických a sociálních změn na cestovní ruch v Českém Švýcarsku
Nádvorníková, Markéta ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje cestovní ruch v československém pohraničí po druhé světové válce do konce šedesátých let. Analýza je provedena na příkladu Českého Švýcarska. V první části je nastíněn vývoj turismu v oblasti v 19. století a na počátku 20. století. Následně jsou rozebrány některé důležité změny meziválečného období a nakonec dopady poválečných politických a společenských změn. Během práce je potvrzena hypotéza, že odsun Němců z pohraničí ovlivnil rozvoj cestovního ruchu v regionu mnohem výrazněji, nežli následná změna režimu v roce 1948. V analytické části práce je na základě dostupných dat srovnáváno meziválečné a poválečné období z hlediska výkonnosti a postavení státních a nestátních organizací cestovního ruchu.
|
|
|
Specifika rozvoje venkova v pohraničních regionech na příkladu Českého Švýcarska
Matějíčková Edrová, Martina ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
V diplomové práci se zabývám specifiky, která se týkají venkovských obcí v pohraničí. Konkrétně se zaměřuji na rozvojový potenciál vybrané oblasti Českého Švýcarska. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, jako je venkov, pohraničí, periferie a na základě tohoto vymezení je lépe definován vybraný region. Jako podklad pro další zkoumání poskytuji obecnou charakteristiku venkova v České republice a hodnotím, jaká specifika přináší historický vývoj venkova ve vybrané oblasti. Praktická část práce zahrnuje socioekonomickou analýzu zvolené oblasti Českého Švýcarska i specifika venkovských sídel v této oblasti. Její součástí je výzkum provedený na základě dotazníkového šetření. Výsledky a poznatky, které z výzkumu vyplynuly, jsou hlouběji rozpracovány v rámci řízeného rozhovoru s představiteli vybrané obce. Cílem mé práce je na základě získaných informací postihnout specifika rozvoje území a práci starostů jednotlivých obcí z hlediska dostatečného využívání potenciálu daného regionu.
|
host ::
RSS.